Téma Zpráv TV Prima: Student či absolvent versus stát. Kdy má kdo jaké povinnosti?

Studenti se učí na zkoušky Foto: Studenti se učí na zkouškyFoto: thinkstock.com

Studenti mají spoustu výhod. Kdy absolventům definitivně končí studentský život i z pohledu zákona a kdy i stávajícím studentům vznikají platební povinnosti? To se dozvíte v článku.

 

Studentem může být každý, komu ještě nebylo 26 let a navštěvuje denní studium na střední a vyšší odborné škole a libovolné studium na vysoké škole. Tato věková hranice je jediná definitivní tečka za „bezstarostným“ studentským životem, pak už se platebním povinnostem nikdo nevyhne. Do 26 let si každý může status studenta i několikrát obnovit (tedy začne opět chodit do školy), i když mezitím například pracoval, byl nezaměstnaný, v cizině a podobně. Takzvaní věční studenti, kteří do školy chodí ještě po třicítce nebo jsou ještě starší, tak výhody běžného studenta už nemají.

Studentské výhody

Co patří mezi největší výhody? Každý student určitě oceňuje, že za něj platí stát povinné zdravotní pojištění. Mezi další výhody patří slevy na daních, lze žádat o nejrůznější sociální dávky. Studenti také například jezdí výhodněji (nejen) městskou hromadnou dopravou. Na slevy lákají i obchody, restaurace a kulturní instituce, výhodné produkty přímo pro studenty nabízejí například i banky.

Zajistěte se na penzi. Důchodové a penzijní spoření můžete uzavřít on-line.

Povinnosti studenta vůči státu – kdy by měl platit pojištění

Studenti nemusejí platit zdravotní pojištění a ani nemají povinnost hradit sociální pojištění. To ovšem za ně stát, jako v případě zdravotního pojištění, neplatí. Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od roku 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí se už ani jako tzv. náhradní doba pojištění. "Účast na důchodovém pojištění si studenti, kteří dosáhli 18 let, mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění, ke kterému se mohou přihlásit na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa svého trvalého bydliště," napsali nám ze Státní správy sociálního zabezpečení. Nejnižší pojistné hrazené v roce 2014 je 1 817 Kč měsíčně. Bude-li si student důchodové pojištění platit dobrovolně, tato doba bude započítána pro důchod.

Jsou ale situace, kdy i student musí hradit sociální pojištění. Studenti, kteří během školního roku nebo o prázdninách pracují, mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na pojištění. Konkrétně se jedná o studenty, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Sociální pojištění také musejí od roku 2012 platit studenti, kteří pracují na základě dohody o provedení práce s příjmem nad 10 000 korun za měsíc u jednoho zaměstnavatele. V těchto případech za studenty odvádí pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel, současně se studentům tato doba započítává do doby pojištění potřebné pro důchod.

Článek

Maturanti ve třídě Foto:

REPORTÁŽ: Další zkouška pro maturanty? Komunikace s úřady

Pro desítky tisíc mladých lidí skončily právě teď roky strávené na střední škole. Jenže co teď dál? Studovat, nebo hledat práci? Jak upozorňuje reportérka Anna Hájková,...

Studenti mohou také začít podnikat a stát se osobou samostatně výdělečně činnou a mít své podnikání vedené jako vedlejší činnost. Při ní mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pouze, pokud se k němu sami přihlásí nebo v případě, kdy jejich daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (v roce 2014 činí tato rozhodná částka 62 261 za rok). Zahájení samostatné výdělečné činnosti se ohlašuje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle trvalého bydliště.

Pokud student vycestuje do zahraničí na stáž nebo za sezonním přivýdělkem, povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení mu nevzniká.

Povinnosti státu vůči studentovi, resp. absolventovi

Jak už bylo výše uvedeno, po celou dobu studia hradí studentovi stát zdravotní pojištění, a to i o prázdninách v období mezi ukončním střední školy a zápisem na vysokou či vyšší odbornou školu.

Pokud jste teď v květnu či červnu úspěšně absolvovali a nezačali hned pracovat, stát za vás bude hradit pojištění až do konce srpna. Stejně tak vám do této doby nevzniká ani povinnost hradit sociální pojištění. Od září pak obě platby posílá zaměstnavatel, a za ty, kdo práci ještě nemají, úřad práce.

V případě, že absolventi neseženou práci, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podmínkou ale je, že si během studia museli alespoň dva roky přivydělávat (jako zaměstnanec či jako OSVČ) a minimálně rok odváděli z těchto příjmů sociální pojištění. 

Pokud absolvent nenastoupí do zaměstnání ani se nepříhlásí na úřad práce, hlásí změnu pojišťovně sám a musí se nahlásit jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Pojistné ve výši 1 148 Kč měsíčně si hradí dotyčný sám.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Článek

Nenechte si při výběru z bankomatu od nikoho "dýchat na záda"... Foto:

Používáte platební kartu? Nebuďte snadným terčem pro zloděje! FOTOGALERIE

Platební karta nám usnadňuje život a šetří peníze. Placení kartou je snadné, není zatíženo poplatkem, a vybrat z bankomatu vlastní banky je násobně levnější než udělat...

Článek

Spoříte si? Foto:

Spořicí účet. Zaslouží si ještě vůbec přívlastek „spořicí“?

Úroky na spořicích účtech jsou zase o něco nižší. Má smysl na ně v současné době ještě ukládat peníze?

Prima Rádce je také na Facebooku. Najdete nás zde.

Diskuze

Právní poradenství
Právní poradna
Nebo volejte pište
810 811 812 info@prima-radce.cz

reklama