5 pravidel pro nezaměstnané. Jen takhle nepřijdou o část dávek a naopak si polepší

Co všechno lze dělat v rámci veřejné služby? Foto: Co všechno lze dělat v rámci veřejné služby?Foto: istockphoto.com

Lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce a pobírají dávky v hmotné nouzi déle než půl roku, mají od února možnost zvýšit si příjem v rámci veřejné služby.

Dlouhodobě nezaměstnaní, kterých je kolem 150 tisíc, si mohou nově zvýšit příjem v rámci veřejné služby. A naopak, pokud do veřejné služby nenastoupí a nezačnou být jinak výdělečně činní nebo se nebudou rekvalifikovat, o část dávky po šesti měsících přijdou a budou muset vyžít jen s existenčním minimem. Nový zákon o pomoci v hmotné nouzi platí od začátku února, poprvé se tedy může částka na živobytí snížit neaktivním lidem na existenční minimum letos v srpnu. Co všechno tedy lidé v hmotné nouzi musí splnit, aby se jich netýkal "postih" a naopak si mohli trochu přilepšit?

1. Veřejná služba nebo rekvalifikace zajistí stále životní minimum

Pokud příjemce dávek v hmotné nouzi projeví určitou aktivitu, například nastoupí do projektu organizovaného úřadem práce, na rekvalifikaci, nebo odpracuje minimálně 20 hodin měsíčně v rámci veřejné služby, výše příspěvku na živobytí se nezmění. V případě jednotlivce tedy bude nadále činit 3 410 korun.

Kdo ale pobírá/bude pobírat příspěvek na živobytí déle než šest měsíců a nebude aktivní (tedy nebude vykonávat veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně, nebude se účastnit aktivit pořádaných úřadem práce, nebude OSVČ minimálně v rozsahu 20 hodin), nebo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci, klesne jeho částka na živobytí na existenční minimum (tedy 2 200 korun).

2. 10 hodin navíc zvýší dávku

Pokud dlouhodobě nezaměstnaní pak odpracují ve veřejné službě alespoň 30 hodin měsíčně, vzroste jim příspěvek na živobytí o polovinu rozdílu mezi životním minimem a existenčním minimem – tedy o 605 korun. Za 10 doložených hodin navíc tak získají dávku 4 015 korun měsíčně.

3. Lidé musí být sami aktivní

Tady může být ale kámen úrazu. Veřejnou práci si mají hledat nezaměstaní lidé sami, takže nikde není jistota, že "práci" skutečně seženou, i když budou chtít. Mohou zkoušet obracet se zejména na orgány státní správy a samosprávy, neziskové organizace, jako jsou například nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, školy, školská a předškolní zařízení, církevní organizace a podobně. Podle radnic je ale práce v rámci veřejné služby dost. "Tým může být složen poměrně pestře. Protože ta práce je vhodná jak pro mladší, tak pro starší", řekl na začátku února například mluvčí městské části Praha 6 Martin Churavý pro Zprávy FTV Prima. Konkrétně lze v rámci veřejné služby podle ministerstva vykonávat zejména:

  • zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství,
  • ochranu životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně,
  • zajištění podmínek pro řádný provoz a užívání zařízení orgánů státní správy a samosprávy, sloužících potřebám veřejnosti,
  • zajištění pořádání, průběhu a ukončení veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných podniků,
  • pomocné práce administrativního charakteru,
  • udržování veřejného pořádku,
  • zajištění pomocných činností v oblasti poskytování zdravotní péče,
  • zajištění pomocných činností v oblasti poskytování sociální péče (ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením; sociální, poradenské, pečovatelské a podobné služby péče obětem katastrof, uprchlíkům, přistěhovalcům, závislým na návykových látkách, bezdomovcům a jiným sociálně slabým skupinám či dětem a mladistvým),
  • zajišťování péče o opuštěná a týraná zvířata.

4. Měsíční hodnocení

Měsíčně se pak hodnotí možnost zvýšení příjmu vlastní prací, a to hlavně započetím výdělečné činnosti, výkonem veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby. Podmínka projevené snahy o zvýšení příjmu vlastní prací potom ovlivňuje stanovení částky na živobytí a výši opakovaných dávek.

5. Koho se pravidla netýkají?

Do veřejné služby ale nemusí každý. Konkrétně se toto opatření nevztahuje na lidi, u kterých se aktivita nezkoumá - tzv. rizikové skupiny. To jsou především:

  • lidé starší 68 let,
  • osoby se zdravotním postižením (ve 2. a 3. stupni invalidity),
  • poživatelé starobního důchodu,
  • lidé pobírající příspěvek na péči ve II. až IV. stupni,
  • dočasně práce neschopní,
  • rodiče pobírající rodičovský příspěvek,
  • nebo mající nezaopatřené děti.

Cíl: Konec praxe, kdy je lepší nepracovat a být na dávkách

Cílem změn ve veřejné službě je motivovat dlouhodobě nezaměstnané, kteří pobírají dávky hmotné nouze, k práci. „Veřejná služba má lidem pomáhat, ne je trestat. Zejména pokud jde o obyvatele regionů, kde dochází například k hromadnému jednorázovému propouštění, nebo patří do skupin, které jsou na trhu práce skutečně znevýhodněny,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová /ČSSD/. Nicméně nezaměstnaní mohou dobrovolně veřejnou službu vykonávat už dlouhodobě. Povinnou veřejnou službu pak zavedl už před pěti lety exministr Jaromír Drábek. Kdo ji odmítl, přišel o dávky a byl vyřazen z evidence. Po roce tuto praxi zrušil Ústavní soud, který ji přirovnal k nucené práci. A odpůrci novely zákona naznačují, že by se na soud dotčení lidé mohli obrátit i kvůli této nové úpravě.

 >>> Chcete SPOŘIT na penzi? Pro rychlou orientaci doporučujeme srovnat nabídky v online kalkulačce doplňkového penzijního spoření.

 

Novinky pro spotřebitele a spoustu tipů, jak ušetřit, najdete i na Facebooku Prima RÁDCE. Přidejte si nás...

Diskuze

810 811 812 info@prima-radce.cz

reklama